Szia Magyaország. Szia Csehország

2. září 2014 v 20:20 | Tuleň |  Magyarországom
Poslední den jsem šla spát v 6 ráno, ale probudila jsem se v deset ráno, protože mi ve snu v Rumunsku ukradli tašku se všemi věci a já byla moc smutná a klepala jsem se, tak jsem pak už nemohla usnout.

Estonka ještě spala, nová Německá dobrovolnice byla v lázních, takže jsem si mohla dát snídani o samotě na balkóně a koukat na výhled, na který jsem koukala 6 týdnů a už ho nikdy neuvidím.

Vzala jsem si banán, mrkev, pití a tramvajenku, vyšla jsem z domu a jela do centra, kde jsem se procházela, dokupovala poslední kýčoviny a šla směrem ke zmrzlině, kde jsme byli první den, co jsem tu byla.

Cestou jsem se zastavila v kostele, kde jsem nikdy nebyla a šla na most Svobody, kde jsem byla několikrát. Kde jsem seděla s kamarády a pozorovala třiceti minutový ohňostroj 20. 8. na den svatého Ištvána a nového chleba.

Fotila jsem, co se dalo, a všimla jsem si, že mě asi fotí nějaký pán? Tak jsem hlavou naznačila otázku "Co to je?!" a on se jen usmál, pokrčil rameny a šel fotit dál.

Vyskočila jsem na kovovou konstrukci a začala jsem jíst banán, když tu přiběhl ten pán a dal mi svou vizitku, kde byl odkaz na stránky s jeho tvorbou.

Vítr příjemně foukal a já si užívala poslední chvíle v tureckém sedu. Vzpomínala jsem, usínala a měla se hezky.

Když už mi odumřely nohy, seskočila jsem, tančivým krokem přešla most a mířila ke kostelu pod Citadellou, který byl vytesán ve skále a kde jsem taky nikdy nebyla.

Cestou jsem si všimla deky, misky s penězi a nápisem "Thank you". Žebrajících lidí na ulici byla hromada. Nikdy mě nenapadlo, jak to dělají, když chtějí jít na záchod. Přemýšlela jsem o tom, koukala jsem na další nápisy, které byly v jiných jazycích a na poslední chvíli jsem si všimla nápisu "Be happy". Procházela jsem kolem toho a tupě jsem koukala kolem sebe, až jsem narazila na pána sedícího na zemi ve stínu luštícího křížovky, který se na mě usmál. Překvapeně jsem se usmála taky, šla jsem dál a pak mi došlo, že to byl ten od toho nápisu. A že se usmíval, což se často u těcřhto lidí nevidí. Tak jsem se zastavila, vyndala z kapsy pár peněz, vrátila se k misce a přihodila.

V kostele jsem se dozvěděla, že jsem přišla v dobrou dobu, protože tam často mívají mše, kterých se cizinci nesmějí účastnit. Zaplatila jsem vstup a vzala si španělsky mluvící sluchátka, kde jsem rozuměla každému druhému slovu vzhledem k religióznímu vokabuléru, který neovládám ani v češtině. V jedné z místností mi spadl elektronický průvodce na zem a má sluchátka mi vypadla z uší a z obou konců se ztratila ta plastová věc, která se dává do ucha. Jednu jsem našla záhy, ale kvůli druhé jsem musela lézt po kostelu po zemi jako idiot, abych zjistila, že mi zůstala v uchu.

Po výlezu jsem se rozhodla mít fotku s mým oblíbeným mostem. Když mě nějaký neznámý pán fotil, přišla paní v černém tričku a zeptala se nás, jestli chceme vyfotit spolu.

Po cestě domů se mě pán v obleku ptal, jak se dostat k tomu kostelu, kde jsem byla před tím a poté jsem na zastávce slyšela slova "debilní" a "prdel" a začala jsem zase nenávidět Čechy a vzpomínala na minulý den, kdy jsem viděla jiné Čechy úplně na s*ačky ve 4 ráno, kteří se mě ptali, odkud jsem, když jsem na ně mluvila Česky.

U budovy druhého největšího parlamentu na světě (a prvního nejkrásnějšího) mě to nějak dostalo a vydolovala jsem ze sebe i nějaké slzy, které mě přepadly poté v metru, kdy jsem si dělala seznam věcí, co jsem se za těch 6 týdnů naučila a co jsem prožila.

Doma jsem usnula na pár hodin a pak si musela balit.

Teď jsem doma. Doma v Čechách. Mám za sebou psaní několika dopisů několika úžasným lidem, zoufalé hledání posledního gyrosu (už aby ta turecká invaze přišla i k nám!), 8 hodin v autobuse, zelňačku a půl den strávený s rodinou a obřím kocourem.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ell-e Ell-e | E-mail | Web | 4. září 2014 v 20:26 | Reagovat

Hele, já ti musim něco říct.. Teď jsem odjela do Arrasu na Erasmus. A odvahu jsem sbírala díky tvýmu blogu, protože už tu cca rok stalkuju a tvoje zážitky mě trošku nakoply.
A z článku je vidět, že sis sakra užila i tenhle pobyt.

2 Tuleň Tuleň | E-mail | Web | 5. září 2014 v 11:42 | Reagovat

Óóó!! To mám radost! Doufám, že se ti tam bude líbit!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama