Augusztus 14

16. srpna 2014 v 20:20 | Tuleň |  Magyarországom
Před pár dny jsem byla na svém prvním festivalu v životě. Vybrala jsem si k tomu festival v Budapešti Sziget - největší širokodaleko. Už v ČR jsem četla o tomto festivalu článek v Metru a byla jsem celkem natěšená. Tím více, když jsem se dozvěděla, že tam bude Stromae, kterého jsem si zamilovala a šíleně jsem chtěla na jeho koncert.

V Budapešti o tom někdo i mluvil, takže jsem zjistila, že to není lež a že se festival vyslovuje "siget" a znamená to ostrov, protože to bude na ostrově a že 14. 08. tam bude Stromae.

Začala jsem přemlouvat všechny kolem, přemluvila jsem rockovou kamarádku, která chtěla jít jiný den na The Kooks a měla jít i Hongkonkďanka, ale poté, co se jí v našem pokoji ztratila kurva velká částka peněz, řekla, že musí šetřit. Ještě že nešla. Je asi o hlavu menší než já; ta by určitě ušlapaná byla!

Den D se blížil, Sziget měl reklamy totálně všude, městem se začali prodírat opilí návštěvníci a já se nervózně těšila.

Festival byl ve čtvrtek (csütörtök) a my si zajistily čt a pá volné. Probudily jsme se do šíleného deště a byly lehce nešťastné a vyrazily pozdě.

Nekoukala jsem se na mapu, taky nebylo třeba. Dojela jsem na zastávku a šla jsem za obrovským chumlem mladých lidí v pláštěnkách. My měly jednu pláštěnku dohromady, kterou mi dala anglicky mluvící skvělá žena na keramice, takže jsme ji držely jako deštník. Cestou jsme dopíjely flašku vína, kterou jsme měly přelitou v pet lahvi od malinového ice tea.

Všude furt milion lidí, hromada Slováků a francouzsky mluvících lidí, zaslechla jsem i pár Čechů. U vstupu nám nevzali mobilní vstupenku, tak jsme musely jít jinak, kde jsme si vstupenky vytiskly a pak jsme šly zase tam, kde nám vstupenky vyměnili za zelené náramky s tehdejším datem.

V chumlu jsme přešly most, kde nás vítali v několika jazycích, a přešly kontrolu, kde nás nikdo nekontroloval a byly jsme na ostrově svobody (Island of freedom - jak mu přezdívali).

Zašly jsme za mou novou kamarádkou z AFS do obřího stanu, kde jsme si museli před příchodem sundat boty a kde za znění muziky z reproduktorů sedělo, leželo, spalo nebo stálo fakt hodně lidí schovávající se před deštěm. Šlapali jsme jim u hlavy, abychom se dostali na naše místo.

Za chvíli naštěstí přestalo tak nějak pršet a my se odebrali cestičkou ke stanu jednoho Brazilce, co teď studuje v Maďarsku. Normálně by nám cesta trvala třeba 10 minut, teď to bylo snad na hodinu. Prodírání davem a šlapání v bahně. Kolem cestičky byla hromada obchůdků s jídlem a pitím, lavičky, park, kde se mohlo hrát na hrnce, taneční parkety, bary, stagee a nekonečné řady stanů a hromada vlajek.

V 17:45 začínal na hlavním stagei Bastille, kam jsme přišli pozdě a viděli prd. Tak jsem se poučila a říkám si, že na Macklemore tam bude ještě více lidí a že musíme přijít milion let dopředu.

I přes to, že jsem viděla jen hlavy, záda a obrazovku s online přenosem a měla jsem vedle sebe slečnu, která mě dost často sere, protože je šíleně nesamostatná a "nudná", jsem si to moooooooc užila. Vzduchem létali balónky, pláštěnky, plyšáci, trička a vládla tam velká mexická vlajka; zahlédla jsem i Slovenskou a Českou.

Po koncertě jsme si šly prohlédnout kus ostrova a našly jsme místo, kde měl být za pár hodin Stromae. Nebylo to otevřené, ale ve stanu. Ve vélkém stanu.

Cestou hromada stageí, lidí (překvapivě), drak z pet lahví, jehož jazyk byl vytvořen z Kozlů, latino a reggae stage, park s konvemi, s obrovskými kytkami a obchody, kde se dá něco koupit na kartu, která stojí 100kč a na kterou se hodí peníze, které se potom na ostrově používají.

Když jsme se vrátily, měly jsme ještě hromadu času a dokoncertovávala Lilli Allen, tak jsme si sedly do baru a odpočívaly. Vedle nás hráli nějací muži hry s kelímky. Cvrnkali HUF minci do prázdného kelímku a kdo se trefil, řekl, kdo se má napít. Pravidla různě inovovali a dost se u toho bavili. Jednou jim spadla mince na zem, a když ji hledali, našli jablko, kterým se potom do kelímku strefovali.

Tak jako oni se nebavila jedna slečna, která seděla před námi s hlavou mezi koleny, moc se nehýbala a čas od času něco vyzvracela. Na druhou stranu její kamarádka zažívala skvělou chvíli, kdy si užívala hudbu a před kamarádkou sama tancovala. Slečna vedle nás vyndala takový ten plastový pytlík na džus a z něho vylila do kelímku Bacardi. Slyšela jsem i o vodce v lahvi od šampónu. Dnes jsme ale mohli přinést klidně kufr plný alkoholu a k tomu drogy všeho druhu a nikdo by to nezjistil. Je to o náhodě.

Hudba pořád zněla, ale už bylo celkem na čase, aby se performeři vyměnili. A najednou jsem zjistila, že to už dávno nehraje Lilli, ale že jsme na hudbě z baru. Takže jsme vylítly, ale tam samozřejmě lidí jak nasráno a viděly jsme ještě větší prd než na Bastille. Zatlačila jsem slzy, vyšla z louže a pomalu pochopila, na jaké bázi funguje tučňáčí dělání tepla v kruhu. Venku asi 18 stupňů a já bych tam byla nejradši nahá. Koncert pěkný, hromada ječících lidí a hromada kluků řvoucích "Fuck meeee!!!".

Z předcházejících událostí jsem věděla, že Stromae už prostě podcenit nesmím a že musím z Macklemore odejít trochu dřív, abych stihla přeběhnout, protože - co jsem pochopila - je ve stanu omezená kapacita.

Vydrápaly jsme se z ječícího davu a za chvíli jsem viděla zátarasy a obří nápis "A38 IS CLOSED" (A38 bylo jméno toho stanu). To už jsem pár kapek v očích neudržela a rozhodla jsem se zjistit, co se to ***** do **** děje, protože se tam ***** prostě dostanu. Šly jsme kolem těch zátaras a normálně se dostaly dál. U vchodu byla hromada lidí. Tak jsme se k nim přidaly. Nic se ale nepohybovalo. Jen jsme viděli lidi, kteří přeskakovali zátarasy. Nikdo nevěděl, co se děje, na co se čeká, proč se čeká... totálně nic. Najednou situace začala houstnout, protože se do chumlu začalo narážet. Pár vystrašených pohledů a pak jsem viděla i nějaké slečny brečet a to byl moment uvědomění, že smrt ušlapáním je dost pravděpodobná a teď pro mě i dost představitelná. Ne tedy na festivalu, ale při nějaké katastrově, kdy vznikne chaos nebo při pouti do Mekky.

Vyšly jsme z chumlu o kousek dál a tam jsme zjistili, že normálně pouštějí přes brány. Vybrala jsem si trasu za dvěma vysokými ramenatými mladíky, kteří nám proráželi cestu. Dostali jsme se hezky až doprostřed vydýchaného stanu, kde jsme byli ale až za velkou obrazovkou, takže bych neviděla nic ani na obrazovce ani na živo, tak jsme se prodíraly (už bez ramenatých chlapců) zase trochu ven před obrazovku.

Všude kolem francouzština, byla jsem jako v ráji a moc se těšila. První bod nepříjemného - ale velmi nepříjemného - překvapení nastal, když koncert začal a na obrazovce nebylo vidět nic. Na stage jsem ani nedohlídla, takže kdyby to bylo ze záznamu, tak to vůbec nevím.

Byla jsem fakt chvílemi zoufalá, protože to, na co jsem se nejvíc těšila, bylo, že uvidím (klidně jen na obrazovce), že je to živý člověk. Jak se pohybuje, jak má vlasy, jak zpívá. Ale atmosféra byla neskutečná, všichni kolem znali jeho texty, všichni tancovali, křičeli, skákali, takže rozhodně převažují dobré vzpomínky! Začněte ho mít, laskavě rádi, aby taky přijel někdy do Prahy!!

Chvilku po koncertě jsme koukaly, co je kolem a kolem jedné, možná půl druhé jsme se vydaly totálně špinavé a unavené domů. Nikdo nás zase při odchodu nekontroloval, takže jsme tam teoreticky mohli zůstat i víc dnů, než ten jeden, na který jsme si koupily lístek.

Nebudu vyprávět všechny historky, co se mi kdy staly s naší mysteriózním autobusem, který jezdí k nám domů v noci... jen řeknu to, že nám trvalo 3 a půl hodiny se dostat domů. Nikdo neví proč.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Máte rádi Tuleně?

Ano!

Komentáře

1 -al. -al. | Web | 16. srpna 2014 v 21:53 | Reagovat

jéj, v balerínkách na festival, vy blázni :D

2 b b | 16. srpna 2014 v 22:38 | Reagovat

Kájino poprvé :D

3 maticka maticka | 16. srpna 2014 v 23:54 | Reagovat

U nekterych historek oceňuji, ze se je dovídám s patřičným odstupem...;)

4 Tuleň Tuleň | E-mail | Web | 17. srpna 2014 v 12:40 | Reagovat

Al: to byly mé nejhnusnější boty, které jsem mohla zničit!

B: -_-

Matka: Nejsem blázen, abych ti to říkala předem :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama