Červenec 2014

Není tere jako tere

27. července 2014 v 23:47 | Tuleň |  Magyarországom
Tere maďarsky znamená náměstí ve druhém pádu.
Tere v estonštině znamená ahoj.

Bydlím se slečnou z Estonska, dvěma slečnami z Honkongu a vídám se s lidmi ze všech koutů světa, tudíž se dozvídám mnoho zajímavých věcí, o které bych se chtěla podělit.

Estonia
Estonsko je šíleně malé. Má něco pod 1,5 milionu obyvatel a hlavní město Tallin má asi půl milionu obyvatel. Nemají metro a obchod HaM tam přišel asi před měsícem. Když byla moje kamarádka v průměrně velkém nákupním centru v Budapešti byla jako Alenka v říši divů a stejně se tvářila na dlouhých eskalátorech.

V Estonsku je polovina lidí Rusů a polovina Estonců. Moje kamarádka je Ruska. Miluje ruštinu a furt o ní mluví. Říká, že její matka říká, že učebnice jsou napsané tak, aby Rusko pošpinily a že Rusko přišlo do Estonska a všechno bylo fajn.

Na včerejším setkání ostatních studentů v Budapešti byla Ukrajinka. S mou ruskou Estonkou se bavily rusky asi 2 hodiny a byly šťastné, že mluví rusky.

USA
Další student je ze Sant Francisca a prý - vzhledem k tomu odkud pochází - vycítí gaye na 1 kilometr.

Hongkong
Honkong je část Číny, ale obyvatelé nikdy neřeknou, že jsou z Číny. Honkong má jinou vládu a volnější pravidla než Čína. Před sedmnácti lety se osvobodily ze spárů britské kolonie a skončila svoboda vyjadřování atd. Čínská vláda chce vymazat z paměti všechno, co toto období obnášelo, takže dětem už lehce přepsali učebnice a povinně se učí americkou angličtinu. Začíná tam cenzura a ředitel posledních novin, které byly celkem objektivní byl pobodán.

V Hongkongu je hodně křesťanů, bojuje se za práva gayů, ale Čína není moc ráda. Facebook používat můžou a jinak na internetu limitováni nejsou. Můžou mít více dětí než jedno.

Je tam fakt hodně lidí, takže si naše slečny šíleně moc užívají svobodu pohybu a parky, které tam nejsou.

Slečny milují Korejskou a Tchajwanskou kulturu a patrně se odstěhují na Tchajwan, protože chtějí zůstat někde s podobnou kulturou, ale nemůžou si dovolit bydlet v Hongkongu.

Výlet do Indonésie
Hongkongská slečna byla na školním výletě v Indonésii, kde utvořili skupinku pár studentů, žili v maličké vesničce v hliněném domku, spali na zemi a přemýšleli nad tím, jak by domorové vesničce v lese mohli pomoct. Vymysleli něco jako hnojivo... nebo něco, co zlepší jejich pěstování, a vesničanům to předvedli.

Bylo tam i hodně muslimů a vzhledem k tomu, že tam byla v doba Ramadánu, nesměli jíst venku, aby muslimy nedráždili.

Egypt
Slečna z Egypta, která už dávno odjela (taky nejedla přes den, tudíž jsem se naučila při neustálém nabízení bonbónů, jak se řekne anglicky půst - fasting), řekla, že 99% mužů v Egyptě jsou "macho"; myslí si o sobě, že jsou nejlepší, uráží ostatní a užívají velká slova.

Slečna na začátku stáže nosila pořád šátek kolem vlasů a nakonci ho nosila už jenom, když věděla, že se bude fotit a že budou fotky na facebooku.

Venezuela
Situace se po zvolení nového prezidenta dokonce zhoršila. Leopoldo Lopéz je pořád ve vězení a s ním stovky šťastnějších lidí, kteří náhle nezmizeli. Všichni mladí Venezuelané, kteří mají prostředky, odlétají z domova a nepředpokládají návrat.

PS: Odkazovaný článek se mi nepodařilo najít ve vyhledávači na googlu, a když zadám do vyhledávání na blog.cz slova z článku, tak se nic nezobrazí.

Svět
Dobrovolničí jen slečny a gayové.
Je hromada lidí, kteří do teď nevytáhli paty z jejich rodné země.


Projektek

23. července 2014 v 16:24 | Tuleň |  Magyarországom
V neděli večer jsem přijela do vesnice hned vedle Budapešti do velkého areálu, který patří organizaci Equal chances, kam jsem měla namířeno pracovat za byt a stravu. Nic jsem o organizaci nevěděla, nenašla jsem jejich stánky a informace o všem byly neúplné a polovina z nich mi nedávala úplně velký smysl. Po třech dnech tomu ale přicházím celkem na kloub a nestačím se divit, jak je to skvělé!

Organizaci založila asi před třiceti lety žena. Narodilo se jí dítě, a když mu byly asi 4, matka viděla, že se chová divně. Uvědomila si, že bude žít dlouho a že by měl mít ten život hezký. Ale nikde nebyla žádná organizace nebo cokoli, co takovým lidem život zlepšovalo. Nejdřív - se státní i soukromou podporou - vybudovala dům, kde žilo pár lidí s podobným postižením a dnes tu máme obrovský areál, kde žije, pracuje nebo se baví přes 600 lidí.

Ta žena je strašně hodná a moc příjemná. Přechodila rakovinu prsu, opustil jí manžel a ona se stále věnuje naplno svému synovi a všem ostatním.

S příchodem krize se ale dotace značně snižují, a pokud se nepodaří někde sehnat pár peněz, tak v září organizace končí.

Equal Chances Foundation zajišťuje ubytování postiženým a také 24 hodinovou péči. Ti, co chtějí, mohou pracovat a dostávají za to plat. Takže se nenudí, jsou v prostředí, které mají rádi, jejich rodina si od nich může na pár hodin odpočinout, vytvářejí nějakou činnost a ještě za to dostávají pár peněz.

Práce jsou různé. Pro ty s největšími postiženími jsou velmi jednoduché práce, které se stále opakují např. dávání "ušítek" do obalu nebo třídění takových těch plastových záchytek na záclony. Dále jsou tu práce na zahradě (areál má svá pole, stromy i slepice), dělání korálkových náušnic a náhrdelníků, šití, dělání koberců (na takovém tom velkém stroji), sestrojování hraček nebo vytváření věcí z keramiky (kde zatím pomáhám já).

Spíše tady jde o mentální postižení. Máme tu hromadu schizofreniků, downů, autistů a dalších. Se mnou pracuje kluk, jehož matka hodně pila a kouřila v těhotenství a on měl po porodu snad mozkovou mrtvici nebo tak něco. Nejsem úplně doktor a taky tu jsem chvíli. Ale časem určitě přijdu s nějakými detaily a historkami! Například o rozeznávání zdravých lidí od nezdravých...

Úprava 29/07/14: Organizace se mi stala více než blízkou a její situace se stala vážnější. Prosím pomožte aspoň dolarem na jejich účet https://fundrazr.com/campaigns/aoY99/ab/63gdIc . Děkuji

Více článků v rubrice Moje zahraničí v podrubrice Magyarországom. Budou určitě ještě přibývat!

S dotazy se na mě nebojte obrátit.