We <3 maths!

21. února 2013 v 18:18 | Tuleň |  mé úvahy
Já jsem člověk, který si s matikou nikdy úplně moc nepokecal. Na základní škole jsem mívala trojky a učitelka mi nedoporučovala gymnázium. Když jsem se šla na základní školu kouknout po pár letech a oznámila paní učitelce, že jsem na gymnáziu, vyvalila na mě oči, soucitně se usmála a zeptala se "Jak to tam zvládáš?". Na gymnáziu jsem mívala již klasicky z matiky čtyřky a byla jsem rázně proti maturitě z matiky. Matiku jsem bojkotovala, neučila se a o hodinách spávala. Najednou však přišel čtvrťák a já zjistila, že by se mi líbilo jít na ekonomku. Toto rozhodnutí znamenalo, že budu muset dohonit ty 4 roky, co jsem spala. Vlastně celých 13 let, co matematiku mám, protože mám problém i se sčítáním a odčítáním.

Tak jsem se do toho tedy dala. Začala jsem dávat pozor, dělat si všechny úkoly, čas od času podělat i nějaký ten úkol navíc... Začala jsem také chodit na kurzy matematiky na VŠE, o kterých už tu byla několikrát řeč.

Pár krát jsem si nad tím pobrečela, zničila jsem si několik propisek, když mi velikou rychlostí spadly proti zdi stojící přede mnou, stálo mě to mnoho nervů a nervů několika mých kamarádů. Začala jsem do toho malinko proklouzávat. A náhle jsem zjistila příšernou věc;

Mě ta matika snad i baví... A líbí se mi... A nedávno jsem objevila i další zajímavou skutečnost. Totiž tu, že je matika hrozně logická, hrozně prostá a hrozně jasná. A je příjemné do tohoto transparentního světa čas od času uniknout.

Svět, ve kterém žijeme, je naopak plný nejasností, nepochopitelných věcí, pudů, citů, polopravd a zvláštností. Nedá se nijak moc jednoznačně uchopit, protože dokonce ani není pořádně vyzkoumaný. Existuje milión nějakých psychologických a filosofických teorií a výzkumů, ale u žádné se nedá říci, že by byla sto procentní a nevyvratitelná, protože každý člověk je jiný, lidé lžou i sami sobě a sami sebe nechápou. Tak jak se v tom mají zorientovat ostatní? Tam prostě není šance!

Nejradši bych patřila k Pythagorejcům, kteří věřili, že všechno se dá vypočítat. Jenže můj názor je, že lidi a jejich chování se prostě nijak jasně a vypočítat nedá. Ještě k tomu se mění. A přeměňuje. A mění názor. Někdy i postoj. JAK SE V TOM MÁ SAKRA ČLOVĚK VYZNAT!

Víte co? Asi půjdu na Matfyz a najdu další prvočíslo...


Pro ještě úchylnější úchyly než jsem já: http://www.facebook.com/mathslovers
 


Anketa

7 a 5 je šestnáct nebo jsou šestnáct?

je
jsou

Komentáře

1 es ef es ef | Web | 21. února 2013 v 19:33 | Reagovat

Hm, třeba se někdy taky dostanu do stadia, kdy mně matyka bude připadat super. Zatím mi ale akorát znepříjemňuje školní docházku.

2 Er. Er. | Web | 21. února 2013 v 19:39 | Reagovat

To já jsem měla úplně naopak..matiku jsem milovala od první třídy..a teď.?
Ťukám i 2+2 na kalkulačku..

3 Coco Coco | Web | 21. února 2013 v 20:13 | Reagovat

[2]: Jsme na tom stejně :D a jinak hezký článek ;)

4 Coco Coco | Web | 21. února 2013 v 20:17 | Reagovat

Jen bohužel asi k takovému závěru nikdy nedojdu.. :/ :D

5 Terka Terka | E-mail | Web | 21. února 2013 v 20:21 | Reagovat

Matematiku upřímně nenávidím.. teďka na pololetí jsem z ní měla čtyřku a ze cvičení z matiky trojku.. mě matika nikdy nešla, já jsem na to zkrátka blbá a myslím si, že mi daleko víc bude vyhovovat maturita z angličtiny, protože tam kam chci jít, matematiku pravděpodobně potřebovat nebudu. Chtěla bych jít do Brna, na žurnalistiku, protože mě baví psát a chtěla bych si takto jít za jedním ze svých snů :) i když jsem na obchodce (není to už tak úplně obchodka), tak bych tam chtěla jít, protože co jsem se i dívala jaké se tam dělají přijímačky na tento obor, tak matika tam nebyla a jsme za to skutečně ráda :)

6 Teeda Teeda | Web | 21. února 2013 v 20:30 | Reagovat

:D Já jsem taky zaspala základku i střední z matiky. Jen s tím rozdílem, že jsem se nikdy neprobrala a i teď si na malou násobilku radši beru kalkulačku :D

7 Tuleň Tuleň | E-mail | Web | 21. února 2013 v 21:21 | Reagovat

es ef: Musíš ji brát s humorem!

Er: Bůh nám to vyměnil hahahha

Coco: Za pár let si na mě vzpomeneš!!

Terka: A žurnalistiku teda zkoušet nebudeš?

Teeda: Na malou násobilku se kalkulačka brát musí... hihihi

8 klári klári | 22. února 2013 v 11:39 | Reagovat

Můj názor je, že člověka může bavit úplně cokoli, pokud zahodí vlastní předsudky, pokud se opravdu snaží do toho proniknout a ono se to i daří

9 Sestra Sestra | 22. února 2013 v 12:52 | Reagovat

juchů, jsi po sestře!!!,o)

10 Bony Bony | 22. února 2013 v 16:11 | Reagovat

A v praxi zjistíš, že aby to ekonomicky "vycházelo dle plánu pana manažera", tak nesmíš tabulky vyplňovat dle reality a správné matematiky :-D
P.S. je smutné, když vysokoškoláci pak nespočítají z hlavy ani 28 x 46 nebo 15% z 2400 (aspoň přibližně) atd.

11 Tuleň Tuleň | E-mail | Web | 24. února 2013 v 11:07 | Reagovat

Klári: A mně nestačí než souhlasit!

Sestra: A odkud jsme to vzaly?

Bony: To rozhodně z hlavy nespočítám. A myslím, že tomu tak nebude ani za na VŠ, hehehe

12 Ája Ája | 14. března 2013 v 1:14 | Reagovat

Ano! Tvé poslední rozhodnutí je správné!:D

13 Tom Tom | E-mail | 2. dubna 2013 v 21:36 | Reagovat

No to je síla! Jak se dneska flákám po internetu, jako už dlouho ne. Ve svých 27 se ale nestačím divit, jak strašně rychle se mentalita díky IT a "sociálním" sítím mění! Dneska ten, kdo se neprezentuje na netu, asi vůbec neexistuje.
Ale ke Tvému docela dobrému postřehu "Jak se v tom má sakra člověk vyznat" - těžko a bude to horší. To je smutná realita, že většina lidí nedokáže aspoň na chvíli zastavit a položit si otázku: Jdu za tím, co je opravdu důležité? Žiju hodnotný, autentický život? Až budu opouštět tuhle krásnou zázračnou kulatou velkou věc, vzpomene si na mě někdo v dobrém? To je síla! To jsou otázky, které nikoho nemůžou nechat v klidu a tím je to větší tragédie, že jsou dneska tak strašně upozaďovány. No abych se posunul k rozuzlení: I v tomhle strašném zmatku existuje neměnná pravda, a to ještě daleko jednoznačnější a jednodušší než je matematika (která je mimochodem skvělá a taky nejsem vynikající matematik, ale fascinovaný ano). Tou pravdou je, že každý lidský tvor je při narození dokonale vybaven žít úplně šťastný život (těžký možná, ale šťastný). A je jenom na nás, jestli nám na něčem záleží a chceme s tímto darem, jestli nám zbyl aspoň kousek (díky dobrým rodičům především), dát světu to dobré.
Tuleň i ostatní, díky za přečtení nejdelšího příspěvku, jste dobří ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama