Komentáře
To známe. 8) Taky si od jisté doby musím veškeré jídlo dělat sama. Na střední byla moje lenost taková, že jsem si prostě v bufetu dole u šaten kupovala každý den tři loupáky a vždy ob den pomerančovou ondrášovku. Většinou to stačilo, než se člověk dostal na oběd. Ty tři loupáky mi jinak nahrazovali snídani i svačinu a měla jsem přesně rozvržené, kterou přestávku si dám jeden loupák (že jsem to kolikrát nedodržela, to je věc jiná :D). V nejhorším jsem bylao hladu a sežrala něco doma. :D
Nicméně, nevím, z které oblasti našeho kocourkovského státu jsi ty, ale u nás teda svačiny takovou moc neměly. Vlastně ani pořádně nevím, podle čeho se spolužáci rozdělovali, já byla aut. Protože jsem si s sebou nosila knížku, ani trochu mě to netrápilo. :D Zato teď na vysoký je král ten, kdo - umí lineární algebru a dokáže to nějak srozumitelně vysvětlit zbytku, ten, kdo má kódy k testu z algoritmů či programování a podobně. :D
I když, teď si matně vzpomínám, že když měl někdo něco zvlášť zajímavého, hned "se začali slétat supi"... :D
kiš, kiš, kiš!!!!!!!!!!
Káji, úúúúžasnej článek!!! Možná, že ti za něj ještě párkrát udělám svačinu. Mám ještě i látkové ubrousky, vyžehlené u ubrusů...
To u nás nikdy nebyla svačina out, u nás se o jakýkoliv jídlo každej pere :D
Jako Satine. Na všech školách jsme byli nenažraná horda kobylek - studentky nižších ročníků osmiletého gymplu, který procházely Eurestem s tím, že si vzaly malou mističku mrkvového salátu a bílý jogurt, snědly půlku od každého a odnášely tác se slovy "já jsem TAK nacpaná!" si od nás vysloužily posměch největší.
A sváča přijde vhod i v práci. Taky kolikrát počítám hodiny, když si nestihnu pořídit nic k jídlu...
Že láska prochází žaludkem dokazuje i to, že už v první třídě jsem své srdce věnovala spolužákovi, který nikdy neváhal a poctivě se se mnou rozdělil o svoji svačinu. Jestli jsem mu to někdy oplatila už si kupodivu nepamatuju. :-))
A látkové ubrousky, no to je naprostá nostalgie.
Na druhém stupni max colu se snickers, nebo něco z kantýny či automatu, aby to vypadalo, že seš king a ve vatě :D Na střední z úsporných důvodů cesta do školy přes nejbližší Lidl a 2l chemický limonády za 4,90 ... V práci dvě kávy, páč mi za to platěj a nemusím to stíhat za 10minut!
[5]: Satine: Ale bylo tomu tak vždycky?
[6]: Cirrat: Já jak pracuji v jídle, tak si na to nemůžu stěžovat! Většinou se stává, že odcházím úplně přežraná... :D
[7]: Adulter: Mně dal jednou jeden kluk papírový parník!! ...ne, že bych ho potom jedla... ale vzpomněla jsem si na to! hihihi
[8]: Honzif: To je přesně můj systém!
No, dvanáct korun za snídani i svačinu. S kapesným se to i dalo. A dobře, ne vždy to byla svačina kupovaná z mojich. 8)
Na výšce mám obědy v menze. 8) A když je náhodou hlad, skočím si do jednoty, co je naproti aule. Koblížky jsou príma. :D
Nikdy si nekupuj koblihy v Panerii. nemají ani zbytek chutě! :D
Tak tohle je přesné od začátku do konce. Zvlášť to, jak byly starostlivě zabalené svačiny out :D
Tak s tím se úplně neztotožňuji. Přijde mi prostě daleko jednodušší si koupit bagetu v bufetu, kde je mají, Kájo, opravdu vynikající :) Ale pravda, že ty z automatu nikdy... Dělat se však doma se svačinou? Když to lze, popadnu 2-3 mandariny, ale jinak..? kdeže!
Tak ti teda nevim, jeslti sme chodili oba na jinou základku a jinej druhej stupeň, ale něco jako posmívání se lidem se svačinama si nepamatuju. A nepamatuju si hlavně proto, protože svačinku sem si nosil vždy pečlivě zabalenou od maminky, nikdo se mi za ní tehdy nesmál a já nikdy neměl hlad. Že moje svačiny teď na střední vyvolávaj reakce u lidí, ale rozhodně ne posměvačný, je nejspíš tím, že moje bagety maj velikost XXL
O té sekci že na druhém stupni byla svačina out.. Hmm něco na tom bude :D ale nejlepší byla první třída kdy o velké přestávce všichni vyndali ty látkové ubrousky položili si to na lavici rozložili chleba ovoce a pití a jedlo se! Nejlepší :)
O chodící svačině radši nemluvme :D Protože t je fakt nechutný! :D