Začalo to samozřejmě v Mexiku. V patnácti, čtrnácti jdou na střední, kde jsou 3 roky a úderem plnoletosti se již hlásí na vysoké školy nebo začínají pracovat. Já jsem přišla na střední v patnácti, jsem tam 4 roky, z toho jednou propadnu, takže 5 a budu končit ve dvaceti letech, kdy už všichni moji kamarádi budou dávno zajetý na VŠ a samostatní. Samozřejmě kvůli tomu, že jsem propadla, jdou všichni moji spolužáci teď do čtvrťáku. Na maturitu a smějou se mi, že jsem malá...
Zkusila jsem se na problém kouknout jinak. A došla jsem k názoru, že není zas taková výhra být tak rychle pryč. Jak se říká, já si prodlužuji mládí. Střední je sranda, není tam ještě tolik problémů, nemusíte tam nic moc dělat, všechno za vás obstarávají učitelé nebo rodiče, chovají se k vám jako k malým dětem, takže nemáte proč se chovat jako dospělí. Nemusíte myslet na to, co přijde v budoucnu a pro mě, co ještě pořád nevím, co právě v budoucnu budu dělat, je to nejlepší řešení toho, jak rozhodnutí oddálit. Třeba se něco změní a já se v něčem najdu.
Vidím, že se mi smějí, že jsem teprve ten třeťáček, že jsem o rok níž. Já se jim za to směju, kvůli maturitě a tomu stresíku, který mě v blízké budoucnosti nečeká. Zjistila jsem totiž, že tohle bude můj poslední klidný rok. Takže si ho musím pořádně užít! Krom toho se v mém okolí budou slavit osmnácté (pro osnnáctiletého Vojtu: osnnácté) narozeniny. Nechápu kretény, kteří ve skupině na facebooku "Jdeme do třeťáku" píšou nějaké sračky o tom, jak to bude debilní. Ať tam nelezou a jdou dělat security.
Takže zítra HURÁ DO TŘEŤÁKU a hurá se třeťákem do Franice!
*PS: V komentářích se objevily jisté nejasnosti. Tento článek nepíšu proto, že bych si stěžovala na to, že jsem teď neudělala reparát a propadla. To "propadnutí", o kterém píšu, spočívá v ročním pobytu v Mexiku. Nelitujte mě! Hehe
Aimee | 
Zde hledá 
Já to zase měla naopak, na střední jsem nastoupila ve 14, do čtvrťáku jsem šla v 17 a na vejšku nastupovala v 18. A všechny to hrozně udivovalo :D