Červenec 2007

Hm!! Móó mutný!

31. července 2007 v 11:07 | Tuleň |  můj život
Hm! Zrovna jsem se tak rozepsala a ony jsou jako na potvory zrovna prázdniny! A o prázdninách sem chodí minimum lidí! Ach jo! Teď se budu snažit psát co nejméně, protože se už teď bojím, že sem někdo příjde řekne "Ježiš! Ta toho má novýho! To všechno číst nebudu" a už sem nikdy nepříjde... ;o((( Bééé! Nonic... Tak nashle. Končím... Končím se životem a jedu už tento rok po páté na letiště... Připadám si tam už jako doma!
Jinak: byla jsem v Egyptě, ale nechce se mi o tom psát a tak budou jenom fotky s komentářema, co se dělo na Karce (mám Karku skloňovat?? To by mohlo být:
1. pád: Karku
2. pád: Karky
3. pád: Karkulce
4. pád: Karku
5. pád: NEbude!
6. pád: Karkulce
7. pád: Karkou Tak se mi to líbí! ;oD)

Papa! Je mi zima na nohy...

Ještě k táboru

28. července 2007 v 14:28 | Tuleň |  můj život
Na táboře si snad vždycky koupíme nějaký časopis jako Děvka, Bravo, Top Děvka a tak. Děláme si z toho hroznou prdel a jak jsme si tak četli, ty maximálně nejlepší články o nejžůžovějších věcičkách a o tom, co je in a out (bez toho se člověk neobejde!), narazila jsem na jedno motto, který patřilo ke článku o sebevědomí a kamarádkách a zdá se mi úplně úžasný... Takže tady je (slabší povahy si k počítači vezmou pytlík na zvracení... nebo raději tašku-nějakou větší ;o) : JÁ JSEM OK A TY TAKY. To je motto jak psí noha! Nonic....
Pak je tu ještě jedna věta na konci článku, u které jsem se zastavila pro její skvělou slovní zásobu. Naučila jsem se, jak obměňovat slova, aby nic neznělo tak blbě jako toto: Existuje rozhodně i život bez něj, a ten na tebe právě čeká. Nečekej jen sama, až se něco změní! Změň to sama.
Obrázek “http://www.topdivka.cz/topdivka/pic/TOP.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

Tak to byly postřehy z Top dívky a Brava. Pěkný den ;o)
PS: napíšu o Egyptě až přijedu z chalupy ;o) Papa ;o)))

Co se odehrálo...

20. července 2007 v 21:26 | Tuleň |  má rodina
Anetčin příjezd:

Teď právě probíhá mezi mámou a Anetkou bivta o koupelnu. Máma vyhrála a Anča zamkla otce na záchodě a pteď ho zase odemkla se slovy "Výměna stráží".
Aneta mě donutila, abych s ní šla po Praze tak, že na mě navlékla oblečení a dovlekla pryč!
Když jsme šly po Praze, tak mi Anča vytáhla šaty až k hlavě a ještě mě štípla do zadku.
Řekly jsme si "Krávo" "Píčo!"
Proběhla již výměna názorů.
Zamkla jsem Anetu v koupelně a když chtěla otevřít byla jsem na záchodě, takže zavolala na mámu, máma řekla ať poprosí a klekne na kolena a po dlouhé době jí odemkla.
Stačila jsem vylít 3 pití.
Zasmály jsme se.
Odebraly si transplantáty z nohy.
Už stačila podotknout, jak se mi zvětšil nos, jak mám velký uši a divný nohy.
Mlátila mě po hlavě a rvala za vlasy (což jsem jí podařeně oplácela).
Učila mě franczousky.
Popovídaly jsme si o prsu. (;oD)
Bylo by toho ještě víc! To je jasný, ale zase nemám celou dobu jen na tohle! Ještě k tomu, když za chvíly jedem do Egyptu a vrátíme se 28. 7. Bohužel nejede s náma táta ;o(( Nonic, papa! ;oD

Tábor 2007

20. července 2007 v 0:37 | Tuleň |  můj život
Tábor, tábor, tábor... Tábor. To slovo znamená pro každého něco odlišného. Pro někoho nudu, pro druhého zábavu, námahu, stereotyp a nebo noční můru. Ve mě vzbuzuje miliony vzpomínek a to jakýkoli! Většinou si asi vzpomenu na to, jak dlouho tam jezdím a na mou přezdívku, která není moc lichotivá... Aspoň pro mě ;o)

Historie "Karla": Karel mi říkali snad od jak živa! Vždycky mě to hrozně sralo. Urážela jsem se a někdy i brečela! Minulej rok mi tak snad vůbec neříkali, jelikož vždy, když mě tak nazvali, hrozně jsem je za to seřvala! Ale tento rok mi to už nějak vůbec nevadilo ;o) a tak mi tak říkali vši! ;o)
Nonic, to jen tak na úvod a teď, co se dělo??!??! Někdy... snad druhý nebo třetí den po vízu jsem s Kriki a Tátou jeli na stavbu tábora. Jeli jsme kolem devátý ráno pro věci a pak hurá směr Dobříš a pak na staré známé místo. Po cestě jsme poznávali krajinu... ;oDD

Když jsme tam dojeli, ještě se čekalo na všechny ostatní. !!!Hele, teď jsem si uvědomila, že to nemůžu moc rozepisovat, jelikož je to celkem dlouhá doba, co budu psát a nerada bych měla půlku článku jen o tom nudným... ;o)!!! Takže jsme prostě vyložili věci přivezený z Praglu a jeli do hájovny pro stany.

Pořád jsem chtěla něco dělat... jako pracovat, ale tenhle rok se tam sjelo nějak moc lidí a tak jsem se spíše flákala s nemocnou Klárou B., Kriki a někdy i s Ájou Preradovou (zmíněnou tady poprvé ;o) Večer jsme jeli (já, Kriki, táta, Ája (teta-jiná Ája! ;o) a Klára) (Máma a Ája přijely pár hodin po nás) na jídlo. Do Staré Huti. Sedli jsme si na zahrádku k obrovskýmu stolu. Dělali jsme kraviny a čekali,než si nás číšník všimne. Asi po čtvrt až půl hodině jsme na něj zavolali. Přišel s jídelním lístkem a další hodina čekání... pak teda se uráčel přijít a my jsme mu řekli co chcem. Po 7 000 hodinách za ním máma došla, že jestli do 5ti minut nepřinese pití, tak jdem. Přinesl chlast asi za 4:35, ale nedonesl piva a když jsme se ho zeptali, jestli už aspoň objednal to jídlo, řekl že ne a to už byla poslední kapka! Odkráčeli jsme a jeli někam pryč, kde nevim kam ;o) Ale obsluha tu byla hned! ÓÓÓÓ!!! To je nezvyk! Já, Klára a Kriki jsme si objednaly palačinky. Můžete vidět obrázek! Uprostřed byla ještě broskev! ÁÁÁÁÁch! ;oDD Nonic... Za tou zahrádkou (na který jsme zase seděli ;o) bylo hřiště, které ale bylo pro děti do 20ti kg... ALE CO! ;oDD
Příští den... zase práce ;oD Ale tentokrát se -myslím- stavila i kuchyň, což byla hrozná prdel! Ty jo! To by jste nevěřili, že z prken se něco může postavit! Něco, co se nemá hned za 3 vteřiny zbořit! No fakt! Nejdřív to byly jen prkna, co do sebe vůbec nezapadaly, ale bylo tam PROSTĚ napsané, že k sobě patří! ;oD
Na obrázku můžete vidět, jak nahoře sedí 2 (Ivan a Šamša), co se div drží na kymácejících se prknech, které drží jak mohou ostatní. To bylo vždycky "Levá strana! Přitlačit!", "Jéžiš! Pozor! Ulítlo mi kladivo!". To bylo zvlášť příjemné, když jste stáli pod tím, kterému to vypadlo a to to vypadávalo furt! ;oD
;o))) Tak vše plynulo a Kriki po pár dnech odjela (buď ten druhý nebo třetí den, ale spíš asi druhý...) Tak jsem se víc skámošila s Ájou a přišla těch úžasných pár hodin, na které prostě nikdy nezapomenu! Bylo to tak, že jsem se zase při nějaké práci (kdy nás už jistě nepotřebovali... ;oD) uklidily za hangár. Tam je krásnej chládek a není na Vás moc vidět ;o) Byla jsem tam -samozřejmě- JÁ, Klára a Ája P. Kecaly jsme a kravily, vyprávěly jsme si debilní příběhy a trapasy z nějakejch Top děvek a dívek, Brav a tak a pak jsem vyprávěla svůj příběh z "Akta X". Převyprávím ho... Bojte se, jelikož já jsem se málem počůrala... ;o/
"Jednou po diskotéce jsem šla domů, už byla tma a tak jsem se cestou dívala na hvězdy. Zastavila jsem se abych si pořádně vychutnala Velký Vůz, ale najednou se hvězdy začaly přeskupovat a vytvořil se nápis: UTÍKEJ! ZA TEBOU JE VRAH!!" (Ano... vůbec nikomu se nezdá absurdní, že z hvězd se utvoří TAKHLE obrovskej nápis...) "Otočila jsem se za sebe a opravdu! Zamnou stál muž se sekerou v ruce! Neštěstí jsem mu unikla..."
A teď, co se mi při tom vyprávění stalo. Vyprávěla jsem až k tomu nápisu a pak jsem vyprávěla dál. K tomu jsem se dramaticky otočila, jako abych vše zdůraznila, ale místo toho, abych vyprávěla dál jsem vyskočila metr do vzdychu a u toho jsem se pochcala i posrala! Za mnou totiž stála Hanka (Ájina mladší ségra) a tý jsem se TAK lekla!!!! Fuj! je mi z toho zle do teď!! Ale bylo to prdel! To každopádně.
Znáte takový to, jak jeden povídá třeba jakože "Seš na ulici a všimneš si, že na tebe čumí chlap. Co uděláš?" A ten druhý říká, co udělá a pak pokračuje příběh dál a dál až někoho přestane bavit. Doufám, že jo! Když jsme si tohle totiž povídaly, přišel Šmudla "Co děláte??" "Vyprávíme si budoucnost" (Takhle jsme tomu říkaly ;oD). Hned jsme mu udělaly vlastní. Pak jsme se nějak zakecali a než jsme se stačili nadát, byla nám zima a tak jsme si přinesli deku a leželi. Šmudla, já, Ája a Klára. Šmudla byl ale línej si jít pro svojí deku, a tak mi jí furt kradl! Nejdřív jsme koukali na mraky, jaký jsou a co nám připomínaj, ale potom jsme zjistili, že se z mraků stali hvězdy.
Někdo se kolem půl desátý zeptal kolik je a my všichni jsme byli strašně překvapený, jelikož bylo něco kolem 1 hodiny v noci! To bylo drsný! Když jsme tam tak nějak leželi, tak tam přišel Xicht (Kůňa) a řekl "Jestli na mojí sestřenku jen šáhneš, tak tak uvidíš!..!" To bylo na Áju (jako sestřenku) a výhružná věta byla věnovaná Šmudlovy a ten vtipně řekl "Slyšelas Kájo! Jestli na ní jen šáhneš!!" Pak jsme xichta sprdli, že má zase obavy a on odkráčel. ;o)
Po nějaký době jsme se rozešli. Bohužel to bylo takový jako "Mně se nechce vstávat..." "Mně taky ne" "A kdo to bude všechno uklízet?!" "Ten, kdo tu zůstane jako poslední" A najednou jsem zjistila, že jsem tam zůstala jen já s Ájou. Takže jsme se zvedly a to bylo něco! Strašně se mi motala hlava!! Hehe! To se mi stalo poprvé. ;o)) tak jsme teda všechno sesbíraly a šly k ohýnku (Ó Hynku! ;oD). Tak jsem zůstala mezi posledníma asi do půl pátý, což jsem čuměla! A to se mi skoro vůbec nechtělo jít spát! To je drsný!! ;o)))
Třetí den (už jsem si vzpomněla, že kriki odjížděla druhý den kolem 3 hodiny, ale možná zase kecám... ;oD) jsem nemohla dočkat, až všichni přijedou, ale zase se mi nechtělo jít do programu a nemohla jsem jít kdy jsem chtěla kam jsem chtěla! ;o)

Pak přijeli! Strašně málo jich bylo! 38! A normálně je jich tam tak kolem 56 (jako minulý rok). Přijeli hrozně brzo! ;o) Asi -určitě jsem zapomněla napsat, o čem bude celotáborovka. Piráti z Karibiku 1-3. Já jsem viděla jen jedničku a asi půlku dvojky... Ehm... Ale bylo nás tam takhle hodně ;o)
Tábor byl super! Celej a popisovat ho nebudu! stačí to, že na začátku byla pouť, která je vždycky až poslední bodovací den a že druhý den se o nás hádali. Jako, kdo bude u koho v oddíle ;oD Mě si vzali, protože budou prej mý vlasy dobrá jako lano... ;oDDD Aspoň k něčemu jsem dobrá ;oD Byla jsem v oddíle s Xichtem a Šamšinkou. Oddíl 3. červený. Hodily se mi k tomu rovnátka ;o) Mám červený gumičky ;o))) Jmenovali jsme se CUNAMY, ale Pegi nás psala TSunamI... tak... co bych napsala víc? Asi to, že se mi teď ohromě stýská, a že mě hrozně sere, že jsem z tábora odjela o 2 dny dřív kvůli ségře ;o))) Fakt se mi moc stýská. ;o)
Mimochodem: Naše záchody... záchody holčiček byly udělány tak, že se ty dveře překrývaly, takže, když jste chtěli otevřít dveře, otevřeli jste i ty druhý, což nebylo zrovna moc příjemné. Kromě téhle maličké vady, měli ještě jednu a to tu, že byly strašně z kopce, takže, teď mám tak namakaný nohy, jak jsem vždycky byla zapřená v tom malinkým prostůrku (3. vada) o hajzl! A jednou se tak stalo... zrovna pršelo a ta "podlaha" u záchodků byla pokryta igelitem, že jsem se zvedala a nohy mi uklouzly, takže jsem padala a dopadla prdelí na prkýnko, ale při tom pádu jsem nohama rozrazila dveře a ještě jsem se při tom flákla o držák na toaleťák, takže teď mám takový krásný stroupky na ruce, ale jak jsem dopadávala, tak jsem ještě při letu chytila ty dveře, aby mě nevidělo zas tolik lidí... No zábava hrozná! Pak jsem měla asi hodinovej výtlem a všem jsem to vyprávěla... Prostě super hajzly...ne? Pak jsem zjistila, že jsem rozhodně nebyla sama, co do toho halzlu takhle blbě spadla ;oD
JÉŽIŠ! ČERVENÝ, MODRÝ I ZELENÝ POPLACH!! Zapomněla jsem na to skoro nejdůležitější!! Tři grácie! Já, Kriki a Ája jsme byly furt spolu a tak nás xicht pojmenoval 3 grácie. Dodaly jsme si pak i jména: Ája -----> Hárodita
Kriki ----> Palac Flóra
Já -----> Perla, Máslo
ÁÁch... ;oD Nonic
Tak, to jest konec článku. ;o)))

Teď

18. července 2007 v 7:36 | Tuleň |  můj život
Právě jsem se probudila ze snu, že máma už po sedmé nemůže nastartovat auto, protože jí došlo palivo. Najednou otevřu oči a naučeným způsobem kouknu na hodiny, které jdou asi o 15 nebo10 minut napřed. 7:06. Normálně bych v tuto hodinu zase šla spát, ale když jsem obracela hlavu zase ke spánku, uviděla jsem něco, co už dlouho ne; na Anetiný posteli ležela Aneta! Pak jsem si taky uvědomila, že tady ta velkohubá příšerka po deseti měsících a sedmnácti dnech zase je! Teď už jsem nechtěla jít spát! Chtěla jsem se s Vámi podělit o tento pocit!! Ale jak jsem tak klepala do klávesnice, asi jsem jí probudila. Otevřela oči a zase je zavřela... to jsem si oddechla! Nojo, jenže za chvíli je otevřela zase s údivem se koukla na hodiny (, které se už nehýbou). Ty ukazovali 7:35, pak jí došlo, že se nehejbou a koukla se na mobil. Pokusila se říct větu, ale pochopila jsem jí až na druhý pokus. Bylo to něco jako: vždyť ještě není ani 7. Já jsem se na ní usmála mým tupým způsobem a ona zase zalehla.

Teď. Článek se jmenuje "Teď", ale budu psát i o včerejšku. Kolem půl osmé večer jsme nevyjeli. Trochu jsme se zpozdili, ale nevadilo to. Přijeli jsme k letišti a hledali příletovou halu. Našli jsme a čekali u terminálu 1, což ale bylo špatně, tak jsme se zeptali infa a šli jsme úúúúúúúúúplně do zadu někam jinam. Strašně dlouho jsme čekali, než Anča vyleze. Vyděli jsme rodinu slečny, která jela taky do Francie (jediné 2 z Čech ;o) a taky Ančiny kámošky, který na ní čekaly ;o). Hromada lidí různého druhu a různé národnosti vyjížděli, jen naše holky ne! Vycházela tam nějaká obrovská čínská rodina a tak jsme z prdele řekli "Hele! Anetka už jde! ;o)", pak tam byl nějakej žid a taky pán, co měl na vozíku asi 5 lodí, nebo surfovacích prken, ale celkem obratně -i když pomalu- se vymotával. ÁÁÁ! Konečně Aneta! Máma se na ní vrhla a Anča začala hrozně brečet! Máma samozřejmě taky! ;o) Po přivítání nás, přivítala i kamarádky. Všichni na nás koukali jak sovy z nudlí. Srdce ryvná scénka z televize! ;o)))

Celou cestu autem domů jsme si povídali a Anča vyprávěla a my jsme vyprávěli.. (Proboha! To je ale blbá věta!) A jak mluvila tak se pořád zadrhávala, protože si nemohla vzpomenout na to "jak se to řekne česky" ;o) To bylo dost vtipný! ;o)

Doma... už ani nevím. Právě na mě padla únava a vidím dvojtě! Jdu k televizi pokusit se usnout ;o) Papa někdy se článkem z tábora (Bora Bora! ;o) a s pohádkou! ;o) Nashle! ;o)

Sport... Lupáčovka!

13. července 2007 v 10:36 | Tuleň |  můj život
Na konci článku "Posmrtný život", jsem psala, že sem popíšu sportovní den, jak tomu pořád špatně říkám, a tak jdu teď na to! (trošku opožděně, ale přece ;oDD);o) Ale detailů si asi moc pamatovat nebudu ;o) Začneme tentokrát o den dříve- ve středu (20. 6. 07)...
Na hodinu matiky- už volnou -k nám přišla naše super učitelka na tělák a přemlouvala, aby jsme šli zítra na takový sportovní den. Že potřebuje 5 holek a 5 kluků na desetiboj. Každý se jí ptal, co tam bude za disciplíny a když to říkala po sedmé, začala být trochu nervózní. ;o) Nikomu se tam obzvlášť nechtělo, ale pak jsme teda byli přemluveni ;o)

Druhý den na to, dívka z předchozích článků, vstala později, jelikož se měli se spoludesetibojařema (hehe) setkat až v 8 (nebo v 8:15?? neví). Musela si ještě připravit pár věcí (foťák samozřejmě zapomněla ;o) a hlavně zajít na balkón pro cvičící oblečení (všechno žlutý ;oDD). Chtěla si vzít sukni, ale pak -na poslední chvíli- si to rozmyslela, protože byla venku zima. Ještě si udělala copánky a provedla ranní hygienu (;oDD). Pak už se konečně vypravila do školy.

Před školu tak nějak všichni přišli. Byly jsme tam my- 8. C, pak pár kluků z ostatních osmiček, nějaký lidi z devítky a myslím, že jenom holky ze sedmičkek/čky. Když už jsme byli všichni kromě Verči, která -to jsem si aspoň myslela- měla přijít v devět, což nepřišla-asi jsem domluvu blbě pochopila, i když si spíš myslím, že to Verča neřekla, ale to je jedno-protože byla u dvou zubařů a tak jsme měli problém, protože na ten desetiboj nás má být deset, ale učitelka to ihned vyřešila a dala k nám jednu deváťačku (sympatickou! Aspoň pro mě ;o), která měla předtím hrát street (nebo street ball?) (to je jako basket, akorát s jedním košem ;o).

Přijeli jsme na ... já nevím jak se tomu říká... no, je to na Pražačce... je tam trávník a okolo se běhá... Víte?? ;o) No tak!! ;o) Učitelka nám řekla, jakou máme šatnu, ale tam se dřív přifařili kluci a zabrali jí snad na hodinu!! ;o) Tak jsme čekaly. Měli jsme tu největší šatnu! ;o) Tak když teda kluci vypadli, převlíkly jsme se my ;o)

(To je ale tupej odstavec! Už mi asi emigruje psací režim, jelikož píšu poslední dobou furt!! ;oD)

Chvilku jsme čekali na to, až nějakej hlavní pán pronese řeč a pak už jsme šli. Bylo 10 disciplín (Ale! Kupodivu!! ;oDD) a každý šel na každou. Každá škola začínala na jiném místě a chodilo se po stanovištích podle hodin (směr podle hodinových ručiček... ;o) Jéžiš!! Zapomněla jsem říct, kdo byl u nás v týmu!!! Hned to napravím a napíšu to tak, jak jsme byly na kartičce, co nám dali předem ;o) Takže:
J. Rošetský =>nějaká osmička ;o)
T. Batík =>my
M. Zavřel => osmička ;o)
J. Mančal => my
J. Fiedler => my
E. Röslerová=> my
K. Poliaková => my
E. Exnerová =>z devítky přeřazená ze streetu
E. Konývková => my
JÁ =>?? ;oD
Takže, jak jste si mohli všimnout, většinu jsme zaplňovali MY! Ti nějlepší!! ;oDD Jako první jsme šli na golf, akorát jsme se trefovali florbalkou do florbalovýho míčku a do díry po vyndané nějaké plastové zarážce ;o) To jsme udělali v pohodě, akorát nám to hrozně dlouho trvalo- čekali na nás 2 školy ;oD (Můj první odpal byl nad míčkem... ;oD)
Potom jsme šli hrát softbal... Což ale bylo prostě jen, že někdo (Fiedler) nadhazoval a my jsme se museli trefit do míčku, ale neodpálit. Prostě jen trefit! ;oD To jsme taky celkem v poho zvládli a šli na chůdy. Ty zvládl jen někdo (nojo... tak dobře! většina kromě mě! ;o). Většina od nás měla 10 metrů (dál už se nemohlo) a já jsem měla asi 3 metry... ;o) Nonic... stane se! ;o) hehe, ale myslím, že tam jsme taky byli mezi prvníma, jako škola. Pak jsme měli jít na švihadla, ale tam byla ta skupinka před náma a tak nás paní od vedlejší disciplíny pozvala k sobě na .... ŽONGLOVÁNÍ! 10 bylo zase nejvíc, ale to dal jen málo kdo (a nebo ne?! ;o) Bylo tam ještě na výběr mezi žonglování jednou rukou se 2 tenisákama a 2 ruce se 3mi, pak ještě hlavičkování s normálním míčem a nebo takovýto přehazování z nohy na nohu (jako s hákysákem... chápete mě?? A píše se to tak vůbec?? ;o) Já jsem si vybrala to žonglování se dvěma míčky, ale dala jsem asi jen 3 hody... ;o) VŽDYŤ JSEM TO TAKY DĚLALA PO PRVÉ! ;oDD Přešli jsme pak na to švihadlo a tam jsme skákali, myslím, 20 vteřin. Já jsem dala něco kolem 50 přeskoků, jako většina, ale všichni to neměli ;o) Potom jsme házeli medicimbalem... To bylo, myslím, celkem chabý a rekord nekoho nikdo nepřekonal. Já jsem šla jako poslední a celou dobu jsem si myslela, že jsou všichni tupí a že nic nedaj a že já je všechny přehodím, ale... moje sebevědomí se ukázalo moc velké... ;oDD Nojo! Ale už se snížilo, nebojte! ;o) Pak byl basket- strefování basketbalákem do koše od nějaký čáry. Snad všichni to tam hodili ze třech pokusů aspoň 2x, ale jediná já s Rošetským jsme měli nulu... ;o(( Hned vedle jsme šli na volejbal, kde jsme házeli míčem o zeď a volejbalově odpalovali ;o) Já jsem zase dala MÁLO! ;o( U tohohle stanoviště byl chlap, ale měl tam asi manželku nebo co, která byla TAK nepříjemná! Krává debilní! Pořád na nás nadávala! Kopla bych jí do držky, kdybych měla víc odvahy! ;o))))))) Potom byl skok z místa, který jsem zase posrala, ale jako družstbo jsme v tomhle byli nejlepší! ;o) No a pak kuželky! To byly takový ty plastový a sházeli se plastovým míčkem! Všechny nedal nikdo nikdy! ;o)
Když se na to teď tak kouknu, vidím, že jsem jim to vlastně pořád kazila... ;o(( Za to se tedy teď omlouvám.. ;o)
Pak bylo vyhlášení "pohár starostky", která byla hrozně velevážená a všichni -kromě pořadatelů -si z ní dělali prdel! ;oD To bylo jako vyhlášení sportu za celý rok, kde jsme myslím byli druzí. Dostali jsme (jako škola) 6 tisíc a šli se koukat na volejbal. Ještě jsem se vlastně vůbec nezmínila, že ve streetu jsme byli PRVNÍ a v NOHEJBALU taky! Ale volejbal, který se ještě dohrával jsme pěkně posrali! ;o) Po dokoukání jsme najednou zjistili, že streetisti (hehe) mají medaile a najednou nás učitelka hnala, že se bude vyhlašovat NÁŠ desetiboj. Byla jsem hrozně napjatá a tušila jsem, že budeme první, ale bála jsem se zklamání... ;o(
(O jedné škole (už nevím o které ;o) jsme se dozvěděli, že byli diskvalifikovaní, protože měli 6 kluků a 4 holky.) Na třetím místě se umístili ........., Na druhém Pražačka a na prvním místě LUPÁČOVKA! My jsme byli lepší, než škole, která má to "hřiště" hned vedle! Jsme jazykovka a JSME lepší!!! Dostali jsme medaile! Moje první medaile! A ještě k tomu za první místo!! Byli jsme v řadě a oni nám dávali ty medaile! ;o) Ach jo!!!!! Já jsem byla fakt strašně šťastná!!!

Tak to je vše! Mám vás ráda! Papa! (Gerapa!!) ;o)

Moje nová image

9. července 2007 v 19:09 | Tuleň |  můj život
No... se začátkem prázdnin jsem se rozhodla, že si změním image. Trošku jsem se ostříhala a nechala si udělat copánky a hlavně nafotila hromadu fotek a tak je sem teď dám:


Prosím, okomentujte mě ;oD

Hehe!

To mě zajímá jaký budou reakce!!! ;o)

Fotili jsme se

4. července 2007 v 18:00 | Tuleň |  můj život
Asi jste si už všimli, že většina mých článků je o mé třídě. Mám jí moc ráda a bude mi hrozně líto, až se příští rok rozejdem... ;o( Tak sem tedy dávám odkaz na třídní fotky. Ale jsou malý... s tím, ale nic dělat nemůžu! Takže tady jsou: LOVE 2007

A ještě sem taky můžu dát odkaz na fotky z minulé (7mé) třídy, ale vzhledem k tomu, že je to tam divně udělaný, tak nejdřív dám ZDE odkaz na velkou fotku a pak až na ty "detailní" ;o) Ale je tam každá asi 3x, což je divný, tak si toho nevšímejte!! ;o)
Nashle!