Prosinec 2006

Pryč

27. prosince 2006 v 11:53 | Tuleň
Bohužel za pár minut odjíždím na hory (kde neni vůbec žádný sníh) . Na chalupě není internet a proto sem nebudu moct psát. Tak jestli vám to vadí tak se omlouvám a na zlepšení nálady Vám sem dávám obrázek. PS: dostala jsem MP3 a mám na ní skvělí písničky!!! Ehm...proč to sem píšu??? No to je jedno, tak AHOJ!

Od úterý do soboty

24. prosince 2006 v 16:51 | Tuleň |  můj život
Já vím, že jsem sem teď moc nepsala, ale to hned napravím a začnu uterým-19. 12. V tento den jsem musela přespat u Kšádových. Myslela jsem si, že si mě odvezou okolo večera, ale přijely si pro mě asi hodinu po příchodu domů (ze školy),tak jsem nestihla skoro nic, snad jen si připravit tašku a vzt pár věcí jako několik kusů černého oblečení, jelikož jsem měla zálusk na Krikininu černou sukni s kterou jsme dělaly voloviny (a pak jsme to taky fotily a je to ne karku) a mně se strašně líbila, tak jsem si ji chtěla vypůjčit, pak jsem si vzala ještě kartáček na zuby a jela jsem s Ájou a Kriki, ale né knim domů, ale do Europarku, kde jsem s Kriki šla na večeři a Ája si odběhla někam do elektra. Vzaly jsme si jídlo a šly si sedout na "balkón", no bylo to místo, kde jsme viděly v odraze skla na lidi pod náma. Nevím proč píšu zrovna o tomhle, ale zdá se mi to důležitý. Možná pro to, že jsme tam viděly hnusnýho plastovýho Santa Clause a frontu čekající u Komereční banky. Zdálo se mi to vtipný. ;;o)) Jiak, k jídlu jsem měla smažený sýr s hranolkama (smažák dobrej, hranolky studený a nedovařený) a Kiki krokety a rybí prsty (krokety hnusný a tvrdý a 3 rybí prsty). Pak jsme už teda jely, přijely a zasedly k počítači. Tam jsme byly zase až do hříšných hodin. A když jsme už měli jít spát, vzpomněly jsme si na toho dementa ze superstar (z hvězdné pěchoty) a tak jsme si ho pustily a byly z něj asi hodinu vysmáté! ;oDDD
Pak jsme šly už spát do jedné postele. Měli jsme 1 peřinu a jednu deku. Pustily jsme si Hurvínka, nařídily budíky a usnuly. Mobily nás probouzely 10 minut, od 6:40 do 6:50. Pak jsme velmi neochotně vztaly, vzbudily Áju, která vzbudit chtěla, obíkaly se (já jsem si vzala tu sukni (juchuuu!!!)), česaly vlasy a když jsem si čistila zuby, nechala jsem si schálně kartáček tam, jelikož jsem věděla, že tam budu přespávat i další noc. Přišly jsme na snídani, je-strašně dlouho jsem nesnídala tak dlouho a s tolika lidma. No nic... Ale vzhledem k tomu dlouhému snídání jsme nestihly autobus a tak jsme jely jiným (už nevím, jaký mělo číslo). Cesta byla super; povídaly jsme si o škole, ukazovaly jsme si navzájem úkoly a sešity. Vystoupily jsme na Novovysočanský a asi 3 bloky od té zastávky měla Kriki školu. My jsme šly k jiné autobusové zastávce. No...šly, to se zrovna moc říct nedá, šly jsme , ale když jsme uviděly, že i ten autobus jede, tak jsme (ku podivu) běžely.
Už jsem věděla, že to do školy nestihnu a ještě k tomu byla celkem velká zácpa, takže to mi pozdní příchod ještě zhoršilo, ale to mi bylo fakt jedno, jelikož máme první hodinu hudebku a ta moc nezapisuje. Přijela jsem kolem čtvrt na osm a už jsem se do školy strašně těšila!!! Možná vám to přijde divný, že se do školy někdo těší, ale my máme skvělej kolektiv a to prostě nejde se tam netěšit! Nevím jesti ve středu a nebo ve čtvrtek, ale na chemii jsme zpívali s kytarama koledy, Sladké mámení, což se s námi trochu zanotovala i Vydrová, Slavíky z Madridu a tak. No jsme prostě super!
Jak jsem se tu už zmínila, veděla jsem že budu u Kšádovejch přespávat i ve čtvrtek, ale změna. Spala jsem normálně u sebe a proč to píšu!?!??? Jen z jednoho a půl důvodu-1. NECHALA JSEM SI TAM TEN KARTÁČEK!!!! ;o((((( a 0,5. nedala jsem Kriki tu sukni, což bylo dobře, protože jsem si jí vzala i ve čtvrtek. Ona je opravdu skvělá! Ve čtvrtek po škole jsem šla ještě dokupovat dárky. Šla se mnou Verča a Fiedler, ale Verča musela za chvíli domů, takže jsem hledala nějaký ty dárky s ním. Našla, nakoupila, zabalila a šťastná byla ;o))
Ták a je tu pátek a s ním besídka. Měli jsme být první hodinu ve škole pak jít do kina-jako celý druhý stupeň- a pak mít jen hodinu besídku, ale kluci to ukecali tak, že ten kdo chtěl jít do kina šel (7 lidí) a ostatní byli celý den (do půl jedné ;o) ve škole na té "besídce". Já jsem byla samozdřejmě ve škole. Bohužel mi zkazila náladu Anča, jelikož mi ji tam strašně moc věcí připomínalo. No to je jedno. ;o)))) Ze začátku jsme hrály takový to běhání okolo židliček a já to 2x vyhrála (chichi), pak jsme hrály "noviny", ale místo novin jsme měli flašku od sprite. Jůůů. Pak jsme ještě chvilinku Flašku a maličkou chvilku Cukr, káva, limonáda..., ale ze všeho nejvíc jsme zpívali. To bylo nejlepší. Když přišli ostatní z kina, naběhli jsme na dárky. To bylo dementní! Jedny holky se ujaly rozdávání dárků o což se jim, ale nikdo neprosil. Merně jsem jim říkala, že si to chci vzít sama-NE, oni mi to přinášely. Já fakt nechtěla! A pak jsem mluvila s ostatníma a zjistila, že jsem teda fakt nebyla sama! To je již jedno, ale celkem mě to naštvalo. Dostala jsem celkem dost dárků a na ty co jsem dala já jsem byla pyšná a většinou se -snad- líbily. Byla jsem obzvlště pyšná na kaktus, který jsem dala Verče Š.
Ve třídě bylo hodně jídla a tak, když už skoro všichni odešli, jsem sezbíra všelijaké zb(l)ytky a vzala jsem si je domů. ;oDDD V tomhle nejsem troškař, seberu všechno jídlo co vidím. ;o))
Po škole jsem jela (metrem!!) s mámou na Staromák. Tam jsme chodily a čekaly na Áju s Kiki. Pak přišly a my jsme se rozdělily na mámu s tetou a mě, Kriki a horkej čaj o který jsem si spálila jazyk tak, že mě to bolí furt ;'o( Tak jsme chodily a chodily a už se mi to nechce rozepisovat. Nafotila jsem asi milión fotek a někdy večer se rozhodlo, že u nás bude přespávat. Juch! Celou cestu jsme si povídaly o Tokio Hotel a zpívaly furt do kola "Schrei tadamtadamdam", a když jsme přijely domů napadlo mě, že natoččíme klip. Koukly jsme se na TH a pak na Blog 27 a rozhodly se, že to uděláme na Blog 27 Hey boy (pro tupý-to nemá být klip na to že je milujem, ale parodie ;o) začaly jsme a byla to strašná prdel. Dám sem odkaz na ty videa ;oD Potom jsme se dívaly na Black Books a Ally McBeal(ovou) a pak ulehly.
Na napsání tohoto článku jsem se přemáhala strašně dlouho, ale jsem ráda, že jsem ho napsala. Zlepšil mi náladu, a myslim, že mi umřou ruce a oči. Přikládám fotku času a datumu (Nakreslila jsem si to na kus papíru a vyfotila, ale ono to bylo blbě vidět, takže jsem to doupravila v malování). Papa

Veronika Šaumanová

16. prosince 2006 v 15:34 | Tuleň |  porůznu
Tak, nejdříve takový úvod, nebo něco podobného. Jak jist víte, udělala jsem už dávno rubriku slohovky a nějak jsem jí zanedbávala, nebo spíš čekala na nějakou pěknou, co se mi vydařila a co se sem jí nebudu bát dát. S paní učitelkou Čvančarocou (...) jsme měli napsat charakteristiku literární postavy a před tím jsme se měli "rozepsat" na nejakých jiných slohovkách. Nejdřív jsme popisovali "Hastrmana" (to sem dávat nebudu, to je nudný) a pak charakteristiku spolužáka. Tu jme již psali s Kubasem a to jsem popisovala Verču a teď taky-tak vám jí sem hodím. Jen ještě něco, taky v tom "Úvodu do slohovek" jsem napsala, že sem chci strčit charakteristiky o mně. Nemám je tu, ale zkusám je někde schrastit. ;o))

VERONIKA ŠAUMANOVÁ
Verča je velmi aktivní, veselá a hravá. Většinu času se směje a její *kovový úsměv rozzáří všechno kolem.

Má hnědé oči lemované dlouhými řasami, blonďaté vlasy nad ramena s ofinou. Nejraději nosí nějaké normální oblečení; kalhoty, triko, mikinu. Prostě ani né moc "husté" ani "zakřiknuté".
Miluje běh a vždy když spolu někam jdeme, pořád okolo běhá a předhání mě. Také když vidí nějaké hříště hned mě tam táhne, což mi teda v žádném případě nevadí.

Verča je nekonfliktní, ale nevydrží sedět na jednom místě. Bývá slušná a zdvořilá, jelikož pochází ze slušné rodiny. Dá s jí svěřit tajemství a i dobře si s ní popovídat. Bohužel v urážlivosti je mi hodně podobná, což znamená, že většinu věcí neřeší "z očí do očí", ale nechá to plavat-ono se to časem všechno vyřeší. Hádání se u nás proto vyskytuje málo, ale vyskytuje.;o))

Verča má ještě jednu mně podobnou vlastnost; neumí být vážná. Nejde to! Furt se musí nějak ušklíbat nebo smát. ;oD

Vždy pomůže, když jí někdo potřebuje, ale nezanedbává ani sebe; ráda si lehne k televizi, dobré knížce nebo počítačové hře.

Lidé jí mají rádi pro rozveselení každého, kvůli hyperaktivnosti a vtipnosti.

*kovový jako kvůli rovnátkům!!!!!

Tak to jest vše

Magořina!

12. prosince 2006 v 21:53 | Tuleň |  můj život
Teďka jsem právě už chtěla spát a napsala jsem Kriki (se kterou jsem se, teď jako s jedinou, bavila přes icq), že jdu spát "Dobrou" a pak mě napadlo, že bych to "Dobrou" mohla poslat všem a tak jsem to všem co jsem měla teď online napsala a z 5ti lidí mi napsalo 4 a tak jsem se zakecela, že teď spát nejdu, ale ještě tady kecám a vůbec nic nestíhám a všichni mi píšou a já nevim komu odpovídat jako první a teď k tomu ještě píšu na blog.... Jéééééé! Tohle budu dělat častěji. Fakticky super.

Momentálně už to ustává a já už teda chci jít pinkat jak jsem chtěla nejdřív. Krásnou noc a ať vás vši štípaj celou noc! ("Stejně je to bída z nouze-Štíp. štíp!"-citát ze Čmělích medvídků, který mě teď napadl)

Mikuláš bez Mikuláše

7. prosince 2006 v 20:19 | Tuleň |  můj život
Takže v úterý (kdy jindy ;o) po škole jsem šla s Eliškou R. k ní domů, tam jsme byly na můj vkus celkem dlouho a když si vzala věci které potřebovala, šinuly jsme si toke mně. Vzhledem k tomu, že bydlíme od sebe asi 2 bloky, netrvalo nám to moc dlouho. Došly jsme. Za nějakou tu chvíli jsem poslala sms Markétě, že už jsme tu a že sem má taky přijít. My jsme zatím kecaly nebo tak až brnkla Markéta, že je dole. Seběhla jsem 4 patra a odevřela jí dole. Vyšly jsme zase ty 4 patra a když jsme byly nahoře a já jsem chtěla vyndat kostým, co mi přinesl o výkendu strejda, ale problám byl v tom, že to nebyl kostým na Mikuláše-jak bylo původně v plánu-ale na čerta. No nic...omluvila jsem se a sehnala nějaký černý oblečení. V tu ránu mi volali Matouš J. s Petrem Ř., že jsou u věžě a nevěděj jakým směrem. Tak jsem je nějak navigolala a vyhlížela je z okna. Zase jsem seběhla 4 patra dolů a pak s nima 4 patra nahoru (hrůza, myslela jsem že umřu! ;o) a byli jsme komplet. 2 andělé a 3 čerti (měli jsme mít 2 četry a jednoho Mikuláše, ale...;o) Mikuláš teda žádnej.
Kluci už byli v kostýmech,a le my ne a tak jsme se převlíkaly v obýváku. Já jsem ještě měla takový malý problém s křídlama, ale ten se vyřešil tak, že jsem si dala provázak okolo krku (nebo slíš límce od bundy) a přivázala jsem si na to ty křídla, bohužel se mi furt sklápěly, ale to je jedno. Jinak asi žádný problém nebyl...KROMĚ času. Kluci tam totiž líčila Markéte-nějakou řasenkou nebo čím, jim malovala takový kruhy okolo očí a vypadalo to celkem dost hustě. Jediná nevýhoda byla v čase, jak už jsem jednou zmiňovala. Trvalo to strašně dlouho a my jsme vyrazili kolem 5. Ještě k tomu jsme zapomněli nabít Eliščin foťák, takže máme jen 1 fotku ze začátku a to tuhle:
Doma jsme zanechali neskutečný bordel. Konečně jsme vyšli a před barákem jsem si připadala neskutečně trapně a přála jsem si aby nás nikdo nepotkal. Rozhodlo se, že půjdeme na Jiřák (náměstí Jiřího z Poděbrad) a tak jsme teda šli. Trapnost vyprchala a my jsme cestou potkali několik lidí s malýma dětka. Asi prvním 2 rodinám, co jsme cestou potkali, jsme se vyhli a dělali jakože tu nejsme, ale pak jsme si řekli, že někdo musí začít a vykročit, a ten někdo byly andělé. Takže jsem s Eliškou odhodlaně vykročila; "Ahoj, byl/a jsi celý rok nodný/ná?...Ano? A umíš nějakou básničku nebo písničku?... Jé to bylo pěkný, tak si vem" A pořád udržet ten usměv.... Takhle vypadala většina rozhovorů, ale byly i děti co ještě nemluvily (což bylo celkem trapné ;o), nebo se styděly, a jeden kluk dokonce neuměl Česky. No, toto pak takhle neprobíhalo. Pořád jsme napomínaly čerty, že nic nedělaj, ale když se 2 děti rozbrečely, vzaly jsme to zpátky a chtěly aby stály opodál ;o)
Tak a teď cesta a kuriozity (jéžiš, to bylo fakt divně řečeno-na mě ;o) Nejdříve jsme teda šli na ten Jiřák obešli náměstí a pak jsme chtěli jít rychle na Flóru, ale vzhledem k tomu, že měli jsme už celkem málo těch různých bonbónů a blbůstek, chtěli jsme to vzít rychle, aby nám něco zbilo a tajk jsme se rozhodli, že to náměstí jen proběhnem a nikomu nic dávat nebudem. No, ale to se nepodařilo, jelikož tam bylo dětí, že jen projít prostě nešlo, pár jsme jich obešli. Mezi nimi byla i rodina s hulícím otcem-stála jsem cigáru povětru a myslela jsem si že zemřu. Pak když jsme přešli náměstí, viděli jsme další převlíknutý lidi i s Mikulášem a chtěli jsme na ně zařvat "Trapný!!! Fůj!" ale pak jsme si to rozmysleli ;o)) (Ještě jsem zapomněla napsat, že jsem tam potkala 2 kluky z minulý školy- to je jen tak, zajímavý...pro vás asi ne, ale pro mě jo! ;oD)
Prošli jsme a už jsme si to promenádovali po Vinohradský. Tam jsme si řekli, že uděláme prdel a odchytli jsme nějakej pár, a ptali se jich zase na to sami. Oni ale byli dost trapny a tak nám nic neřekli a my jsme jim za to nic nedali! Došli jsme tak nějak k Flóře a tam stála Lucka M. a její rodina. Sestra byla převlečená za anděla a tímto tedy byla naší konkurencí a jak někdo řekl "Kradla nám job" ;o)) Lucka šla s náma, ale my nevěděli kam. Tak se to pak samo rozhodlo, protože Matouš už musel domů (s tím otravoval půlku cesty ;o)). Doprovodili jsme ho na tramvajovou zastávku, tam mu přijela ta jeho tramvaj. On se strašně styděl, takže si sednul úplně dopředu zahalen ve svým kabátě, my jsme na něho volali a mávali, ale se styděl i za nás. Nechápu!;oDD Chtěli jsme pak jít ke škole, ale zrovna nám jela 5ka a tak jsme jeli. Byli jsme na začátku a na druhým konci bylo nějaké dítě. Já jsem tam jít nechtěla, ale holky jo a tak tam šli jen ony a já v Petrem jsme zůstali.
Dojeli jsme teda na Olšanský náměstí a...to jsem se ještě zapomněla zmínit!...a šli jsme za Jakubem M., který bydlí kousíček od školy. Já jsem byla vybraná, že budu mluvit do toho mluvítka. Zvednul to Jakub s čímž jsem vůbec nepočítala, takže jsem nu vykala a pak jsem mu řekla v ženský osobě...No nic, aspoň byla prdel ;o)). Řekl, že seběhne dolů, takže my jsme se chovali a když vyšel tak jsme na něho bafli. Kubík nezklamal, choval se podle očekávání; "Hmmm, tak to je dobrý" Takhle nějak, no, jak už jsem jednou řekla-nezkamal! ;oD Chvíli jsme pokecali a pak šel domů a Říha musel taky. Já, Eliška, Markéta a Lucka jsme šly směrěm ke mě. Lucku si tam pak odebrala rodina a ke mně si šla Eliška pro věci a pak zas musela, takže jsem jí šla vyprovodit a pak chvíli kecala s Markétou. Potom odešla taky, ale ještě než odešla, přišla k nám do pokoje máma a oznámila, že jí teď volali z práce, že tam měla již 10 minut být a ještě mi řekla, že dneska jsem měla být dneska ráno u zubaře. Ale to nevadí, ne? Jen nepůjdu tak 7 let k zubařu, protože mě máma zapomene objednat. Chichi-sradna ;o)) (tehle fotka je už z nabytýho foťáku a je z doby když jsme se vrátily):
Všichni odešli a já jsem se chystala jít do hajan. Šla jsem do postele s knížkou, takže jsem neviděla po čem šlapu a tak. Odhrnula jsem ustlanou peřinu a narazila jsem na něco tvrdýho a nezvyklího, odendala jsem knihu a...já jsem na to úplně zapomnela! Mikuláš tu byl! A přinesl mi toho hoodně. Tak jsem hned napsala mámě, že na mě nezapomněl a usnula jsem. Dobrou noc!
PS:Teď jak jsem psala o tom nezvykle tvrdým v posteli mi připomnělo to, jak jsme si dávaly s Ančou do postele prkno, kterým chtěl táta zacpat nějakou díru. Bylo u más v posteli furt a já jsem na to postel jednou skočila a celkem to bolelo. ;o)) Jé,, to byly super časy. Už se těším aby se to vrátilo!

Místo školy

4. prosince 2006 v 20:25 | Tuleň |  můj život
Týý jo, dneska to bylo úplně super!! Místo školy jsme šli do kina na film "Kupec benátský". "No jo, zase jedno nudný kino, ale je to mnohem lepší než se učit." Tohle si myslel asi každý, ale pak se ukázal tento výlet mnohem zábavnější;

Nikdo od začátku moc nevěděl v kolik se máme sejít a tak jsme se scházeli různě. Já osobně jsem si nařídila budík o 5 minut pozdějš, jelikož jsem si myslela, že se máme sejít mezi 7 a 8 a neuvědomila jsem si, že je to pozdějš než normálně. Uvědomila jsem si to až asi ve čtvrt na osm a tak jsem všeho zanechala a šla jsem před školu (teda táta mě spíš zavezl). Tam jsem neviděla nikoho a tak jsem se šla mrknout do šaten. Tam taky nikdo a když jsem přišla před školu viděla jsem jít Mančala a v zápětí přišla (bohužel) i Tereza a za nějakou tu dobu i Fiedler, pořád jsme se dohadovali jestli tu vůbec máme bejt a kdy jsme ten sraz měli, ale to už jsme pak neřešili, protože začali přicházet další lidi a já jsem potom zjistila, že jsme tu měli být kolem čtvrt na 9...No nic, to nevádí. ;o)) Ještě jsem se zapomněla zmínit, že Verča Š. přišla ještě dřív (a chvíli tam byli s Batíkem, ale pak Baťa někam odlezl) jen proto, aby mi šla naproti ale, jak už jsem se zmínila, já jsem jela autem , takže mě nezastihla a šla tam tedy zbytečně. Když dorazili všichni (i učitelka) vydali jsme se na tramvajovou zastávku. Tramvaj byla strašně přeplněná a tak jsme tam padali a drželi se kde koho. Bylo to nepříjemné, ale byla i prdel ;o))
Dojeli jsme na místo a prošli několika...chodbama nebo nadchodama (já nevím, jak to jinak napsat) a pak jsme se narvali-omlouvám se, ale ještě jsem se nastačila zmínit, že jsme nešli do toho kina jen naše třída, ale i pár ostatních-do nějaké kinové části a tam jsme dělali kraviny. Měli jsme takový kroužek a ten se nějak furt zmenšoval a proto jsme se pořád strkali. Já za sebou měla nějakou obrovskou vázu a bála jsem se, abych jí neschodila, tak jsem šla o kousek dál. Najednou tam přišla Pí. uč. Fiedlerová a seřvala malýho Fiedlera za to, že nemá mikinu. Jen tak mimochodem...;o))
Konečně jsme mohli do sálu. Přišli jsme tam celkem pozdě, takže ty nejlepší místa vzadu byly již obsazená, ale já jsem prostě MUSELA být originální a tak jsem vrhla (na), že by jsme si mohli sednout úplně dopředu. Návrh přijat a takto jsme seděli: Mančal, já, Verča, Fiedler a Krocan. Ze začátky, ještě když hrála hudba a nebyly reklamy si vzal Mančal Verčin kabát a řekl, že jde spát. Dlouho to ale nevydržel. Už ani nevím proč, jen si vzpomínám, že jsem si vyndala knížku (Nekonečný příběh (Pro Anetu: konečně jsem ho začala číst ;o))) a začali jsme si předčítat. Nebo šel spát až potom??? Já nevím ;o)
Začaly reklamy (Mančal se vzbudil ;o). Z té 1. řady to bylo vidět všechno tak rozmazaně (né zas tak moc ;o) a titulky se musely čist s mírným otáčením hlavy a já-když jsem četla ty titulky-tak jsem nevnímala to co se děje na plátně. No nevadí, běhěm filmu jsme udělali pár kravinek, jéje...teď zrovna nic nevím ;o() Když už to skončilo tak na titulky zněla strašně pěkná hudba (připomínala Evanescence-aspoň podle mě) a já se postavila úplně dolů a koukala na ty lidi jak vztávaj, oblékaj se, zdělují si informace, kopou se, smějí a podobně. Bylo to strašně zajímavý a kvůli tý hudbě jsem šla pomalu a Verču to štvalo. Když už jsem konečně vyšla, zjistilo se, že si tam Verča zapomněla svačina a tak jsme se tam vrátily a já zase šla pomalu na zpátek.
Vyšli jsme před kina a většina tříd už se rozprchla se svými učiteli, my jsme po několika zastávkám, ve kterých nám Vančurka říkala něco o těch stavbách, jsme prošli kolem "Vodafon kluziště" a dostali rozchod asi tak na hodinu. Ten rozchod nám oznámila cca. 200 metrů od toho kluziště a Já, Verča, Kája, Eliška R. a Verča2 jsme se teda rozhodly, že tam půjdem. Běžely jsme tam jak splašený a myslím, že se ná nás turisti dívali dost divně, ale to je jedno. Doběhly jsme tam a za nějakou chvilku přišli nebo přiběhli Matouš a Fiedler. Chvíli jsme se dohadovali, kdo vleze do té budky, ale pak jsme se tam narvali skoro všichni, ale bohužel nám řekla, že tam můžou být jenom 3 lidi. Tak jako polovina odešla. Bohužel jsme museli u sebe mít občanku nebo 600kč zálohu nebo nějakou dospělou osobu. Tak já a Verča jsme běžely najít učiteklu, bohužel jsme nenašly, ale ty paní (Veronika a Kája-měly to napsané na vyzitce) si ty všechny brusle napsaly na svojí občanku...my jsme zaplatili 30Kč, nandali brusle a vyjeli. Ještě jsem se zapomněla zmínit, že když se nás ptaly na číslo bot, řekla jsem, že mám 48, to se všem zdálo divný, tak jsem to pak překřtila na 38...;o)) Ale po asi 5 minutách ježdění, jsem se rozhodla, že si vemu větší a tak jsem si o ně požádyla, ona mi je dala, já jsem si je navllíkla a chtěla hodit na pult, ale vzhledem k tomu, že tam bylo celkem dost lidí, čekala jsem strášně dlouho, než mi řekla "Tak jo, dík. Můžeš jít" !!!!!!! BOŽE! No nic, pak jse tam přidalo jště hodně lidí od nás ze třídy a padali, strkali, drželi se za ruce, machřili atd adt.... PROSTĚ FANTASTICKÝ!!! Mám fotky, ale teď se mi je sem nechce dávat a tak až zítra ;oDD No to je hustý, ne?? ;o))))
Asi za hodinu (nebo já nevím) přišla Vančurka a měli jsme po zábavě, ale chystáme se, že to tenhle víkend z opáknem! [Já vím, napsala jsem o tom hlavním strašně málo, ale já už jsem nějak unavená a už si toho moc nepamatuju. Vy, co jste tam byli pište do komentářů na co jsem zapomněla, ju?? ;o]
Dávám sem obrázek-co jsem nafotila před chvílí- postavičky z kinder vajíčka, které bruslí, abych navodila bruslící atmosféru ;o))
Ještě bych zapomněla na jednu strašně důležitou věc!!! Celý den jsem si psala s mojí kovovou sestřenící, která se tímto dnem zapsala do skupiny "zuby za plotem". No to je dost důležitý, ne??? ;oDD

Smail

3. prosince 2006 v 17:50 | Tuleň |  porůznu
No, tohleto bude trochu něco jiného, než odemě znáte; Ukážu vám jednoho odpornýho, ale zároveň i skvělího smaila jménem Paroubek...A tady ho máme (tramtadadá!!!)

;°)- no není úžasně nechutný?

Pak tu můžou být ještě nějací jako třeba: ;°°)

nebo ;°( -což je hodně častý

a potom už je vše ostatní. :°o) , :°°°°°) , :°))) , :°O( A TAK DÁLE...

HISTORIE
Řekla mi: Kriki (sestřenice).
Kde používá se: web, ale já ho kreslím všude.
Proč: mám z něho výtlem.
Komentáře pište do komentářů (kupodivu )máám nějak dobrou náladu!!!!)